SMIK - Šumperský divočák 2003

rozbor postupů

Mezičasy závodníků na 1. - 8. místě v kategorii mužů a 1. - 3. místě v kategorii žen
Mapa s tratí (obrázek má 319 kB)
Mapa se zakreslenými postupy společně běžících nejúspěšnějších mužů Ondřeje Falty a Jana Kolína (355 kB)
Jízdní řád kontrol (jako obrázek - 9 kB)
Zpět na výsledky

V lese se nacházelo celkem 14 kontrol, z toho 3 tříbodové, 6 dvoubodových a 5 jednobodových. Maximálně bylo tedy možno získat 26 bodů. To se nakonec nikomu nepodařilo, nejlepší závodníci posbírali 24 bodů a bylo jich rovnou osm (z nich dva oběhli kontroly za 25 bodů, ale byli penalizováni za doběhnutí do cíle po časovém limitu). O pořadí na prvních místech tedy rozhodoval dosažený čas, závod byl velmi vyrovnaný, všech osm závodníků se vešlo do jedné minuty...

Základní idea, v jakém pořadí probíhat kontroly, byla u většiny závodníků podobná. Po startu bylo potřeba zamířit ke skupině tříbodových kontrol umístěné východně od startu směrem pryč od cíle. Tyto kontroly většina závodníků obíhala v pořadí 112A, 114A, 113A, i když někteří (např. medailistky v kategorii žen Krafková a Křístková nebo Pavel Paloncý - 10. v mužích) zvolili pořadí 113A, 114A, 112B. Zajímavé jsou i mezičasy u těch, co běželi v pořadí 112A, 114A, 113A - ze sledovaných závodníků na kontrole 112A vedl Marcaník (1:12) před Zedníčkem (1:17) a Henychem (1:21), nejrychleji byl i na 114A (2:33) před Pilgrem (2:38) a Kolínem (2:40) a vedení si udržel i na 113A (3:56) před Fišerem (3:58), Kolínem (4:03), Faltou (4:05) a Henychem (4:07).

Volba dalších kontrol už tak jednoznačná nebyla, každopádně bylo nejdříve potřeba oběhnout co nejvíce kontrol (nejlépe všechny) ze skupiny ve svahu mezi startem a silnicí - 103, 108, 111, 101, 102, 109, 110 (z toho poslední čtyři nešly stihnout jinde než v pozici B). Skupina kontrol umístěných pod silnicí v blízkosti cíle přišla na řadu až nakonec.

Po absolvování prvních tří kontrol se cesty závodníků rozdělily. Závodníci OK Jilemnice, kteří ovládli stupně vítězů, běželi celý závod společně. Mezičasy napovídají, že ze začátku pravděpodobně řídil autobus Honza Kolín, v druhé části závodu se více pohyboval vpředu Ondra Falta, Martin Henych je jistil zezadu. Tito tři byli jediní, kteří zamířili po tříbodových kontrolách na 111A a s rezervou 10 sekund a méně ji stihli. Pokračovali do kopce na 109B, pak zas zpět dolů na 110B (chybu na dohledávce patrnou ze zakreslených postupů lze připsat mapě, která v těch místech vážně neseděla). Dále sebrali 102B (nebýt chyby, možná by stihli i 103A) a zamířili opět nahoru pro 101B. Odtud přes 108B sběhli ke 103B, na kterou asi půl minuty čekali, a tuto oblast opouštěli v čase 22 se všemi kontrolami.

Ostatní závodníci nejprve zamířili k výše položeným kontrolám 109B a případně 108A. Na 109B (10:42) a následně 108A byl první Jan Marcaník (nakonec 7. místo), který tuto oblast opouštěl také v čase 22, ale bez kontroly 101. Pořadí 109B - 108A zvolil i David Kokojan (8. místo), ten území nad silnicí opouštěl o více něž minutu později, ale se všemi kontrolami. O pár sekund dříve (taktéž se všemi kontrolami) odtud odbíhal Vojta Hora (4. místo), který ze 109B už nestoupal na 108A, ale počkal si delší dobu na 101B a potom až ke 103B prakticky jen sbíhal z kopce.

Nejprve na 108A a až pak na 109B běžel Petr Žaloudek (5. místo), který převážnou část trati spolupracoval s dvojnásobným mistrem světa ve SMIKu Mirem Kovářem (ten už v závěru jednu kontrolu vynechal - 11. místo). Ti pak přes minutu čekali na 103A, možná mezi tím měli zkusit doběhnout pro 110B, ale hlavně nebylo potřeba potom znovu razit kontrolu 103 v pozici B (při použití klasického ražení by se tohle zkušeným SMIKovým harcovníkům nestalo, to jsou ty nevýhody SportIdentu - ale zas můžeme dělat rozbor postupů z mezičasů). Oblast nad silnicí opouštěli ze 111B až v čase okolo 24. Spolu s nimi kontroly v pořadí 108A a 109B probíhal i loňský vicemistr světa Jirka Fišer, dále pokračoval podobně jako Marcaník, na 103B byl také před jejím otevřením v čase 22 a bez kontroly 101.

Nakonec bylo potřeba vypořádat se se čtyřmi kontrolami mezi silnicí a cílem, všechny se už nacházely v pozici B. Zatímco 106B a 105B byly prakticky při cestě, ke kontrole 104B bylo potřeba navíc probušit hustník. Nejvtipnější však byla 107B, která se nacházela podle mapy 330 metrů od cíle, o 25 metrů výše, a otvírala v čase 29. Zde jilemničtí závodníci, kteří si dosud vedli nejlépe, začali dělat drobné chyby. Ze 106B zamířili místo na 104B, což by asi byla nejlepší volba (také si to po závodě mysleli), na kontrolu 105B, i když podle zakreslených postupů se zdá, že nejprve mířili ke 107B (ještě tam nebyla). Podle mezičasů s nimi běželi Fišer a Marcaník, kteří měli tou dobou o bod méně. Ze 105B, kde se od nich oddělil Fišer, probušili hustník na 104B a pak zas zpět a mířili ke 107B. Asi 100 metrů před ní si však jilemničtí uvědomili, že by asi nestihli doběhnout v limitu, a otočili do cíle. V cíli o tom hovořili jako o chybě a měli pravdu - oražení dvoubodové kontroly by vedlo k lepšímu výsledku i při doběhnutí do jedné minuty po časovém limitu (takto se jim bodově vyrovnal Marcaník), kdyby běželi ze 104B přímo do cíle, měli by zas výrazně lepší čas. Na vítězství to však stačilo.

Fišer narozdíl od ostatních vyrazil ze 105B na 107B, kde měl dostatek času připravit se na závěrečný sprint - zkusit dát 330 metrů pod minutu, o což se pokoušelo i několik dalších běžců. Čekali jsme, že to stihnout nepůjde, ale právě Jirkovi Fišerovi a spolu s ním Václavu Zedníčkovi se to podařilo - přiběhli přesně v čase 60. I nejrychlejší ženy na tomto úseku nezaostaly příliš za časovým limitem - například Radce Brožkové chyběly 2 sekundy.

Ostatní závodníci, kteří opustili úsek nad silnici s plným počtem bodů, dole minimálně 2 body ztratili, s časovou ztrátou seshora vše oběhnout nešlo - Hora a Žaloudek vynechali 107B, Kokojan zas 104B a přiběhl ze 107B po limitu (stejně jako Marcaník to stihnout nemohl, odbíhali odtamtud až několik sekund po čase 29 a navíc si tam nemohli odpočinout).

K získání velkého počtu bodů bylo občas potřeba běžet pekelně rychle (narozdíl třeba od SMIKu na loňském Divočákovi, kde vítězný Jirka Vlach obešel několik kontrol pěšky). Proto je celkem logické, že nejlepší ženy získaly o něco méně bodů než muži. Loňské vicemistryni světa Simoně Karochové stačilo k vítězství 21 bodů - skvěle zaběhla především v horní části mapy nad silnicí, kde oběhla všechny kontroly a odbíhala ze 103B v čase 24:50, tedy necelé 3 minuty za nejlepšími muži. Po tříbodových kontrolách stihla vyběhnout na nejvýše položenou kontrolu 108A (bylo to opravdu těsně), a pokud potom neudělala mapovou chybu, běžela už jenom z kopce. Ze 103B to spíše chtělo běžet jinak než přes 107B (závěrečný sprint dala za 65 sekund), stihnout limit šlo lépe přes 106B (také za 2 body) a možná i 105B - tak běžely zbylé medailistky, kterým ovšem chyběly 3 body ze střední pasáže (ty ale byly na 103B skoro o 2 minuty dříve).