SMIK - logo SMIK - úvodní stránka Pravidla SMIKu Historie SMIKu Vysledky vsech SMIKu Nejcastejsi ucastnici Aktualni SMIK  

SMIK 2015

22. mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo v úterý 17. listopadu 2015 na mapě Juliána s centrem ve Statenicích. Cílem proběhlo 311 závodníků. Mezi ženami obhájila loňský titul Dominika Plochová, novým mistrem světa mezi muži je Ondřej Pospíšil, oba z Kotlářky Praha.

Teprve popáté v historii se někomu podařilo obhájit mistrovský titul a při rostoucím množství účastníků je to od Dominiky Plochové úctyhodný výsledek. Není to poprvé, co druhým místem překvapila závodnice z Kamenice, tentokrát se to podařilo Kristýně Hlubučkové. O 3. místě se rozhodlo až na doběhu resp. v cílové frontě, třetí Michaela Lavičková a čtvrtá Veronika Kubínová běžely celý závod spolu a protože se finišovat nesnažily, podělit se o 3. místo nemohly. To říkají už pár let pravidla, na cílové kameře rozdíl poznat nebyl. Adélka Jakobová se na velkou bednu dostala už po několikáté, tentokrát na 5. místo. 6. místo si odváží do německých Drážďan Hanka Straube.

Vítězství Ondry Pospíšila mezi muži je celkem překvapení, zvlášť když vezmeme v úvahu, že jeho dosavadním maximem bylo 31. místo v roce 2011. Ale tentokrát mu závod vyšel parádně, celou dobu běžel sám a vítězství si určitě zasloužil. Druhé místo obsadil předloňský vítěz Ondra Blaha, který kvůli zdravotním problémům skoro rok nemohl běhat a medaili nečekal: "Stejně mě pořád překvapuje, že ačkoliv startuje hodně daleko lepších orienťáků, tak se mi v posledních letech daří běhat pěkné výsledky." Třetí stejně jako před 8 lety skončil hradecký Ondra Veselý, také on by určitě mezi favority při běžném orienťáku nepatřil, ale se SMIKem má velké zkušenosti a závod se mu sednul. Obhájce titulu Radek Laciga říkal, že se mu závod nevydařil, ale nakonec ze 4. místa na bednu moc nechybělo. Kládin běhá SMIK ohromně vyrovnaně, běžel posedmé a nejhůře skončil sedmý. Úplně stejné kontroly měl oražené pátý Jakub Veselý, kterému jsme při počítání výsledků před vyhlášením spočítali body špatně a nevyhlásili ho, za což se omlouváme. Na velkou bednu se stejně jako loni dostal i šestý Tomáš Jíra.

Závod bohužel ovlivnily dvě nestandardní situace, nerespektování zakázaného prostoru ze strany části závodníků a nedodržení příjezdového času kontroly 47B dle jízdního řádu.

Několik závodníků proběhlo po cestě vedoucí zakázaným prostorem vyznačeným v mapě v domnění, že se po této cestě běhat smí, ačkoliv v pokynech byl tento zákaz výslovně uveden. Nebylo však v silách pořadatelů tento zakázaný prostor vyznačit v terénu ani průběh zakázaným prostorem po celou dobu hlídat. Děkujeme závodníkům, kteří se k tomuto překročení pravidel sami přiznali. Ve výsledcích to bylo zohledněno individuálně. Proběhnutí zakázaným prostorem bylo důvodem, proč se oproti výsledkům vyhlášeným na místě změnilo první místo v kategorii mužů.

Druhým problémem bylo nedodržení jízdního řádu u kontroly 47B, která na tuto pozici přijela s výrazným zpožděním a i následně se u ní tvořila tlačenice. Jitka se poškozeným závodníkům omlouvá. Překouknutí se v jízdním řádu pro roznašeče přišlo bohužel na nejméně šťastném místě – u kontroly, která na dalších pozicích byla výrazně hůře dostupná. Ve výsledcích bylo opět zohledněno individuálně. Při takovéto situaci se dá volit bohužel jen mezi špatnými řešeními...

Poděkování si zaslouží Mirek Kalina a jeho nový eshop Sporticus - nebýt jeho, tak bychom při vyhlášení rozdávali jako ceny zejména "ležáky", které několik let nikdo nechce. Asi si u něj budeme muset pro další SMIK koupit nové lampiony, ty dosavadní se už rozpadají. Jako tradičně tisk map zajistil Žaket, opět s nadstandardními službami, které dopručujeme každému. Děkujeme i Pragovce za poskytnutí mapových podkladů zdarma (na oplátku za přenechání prostoru). 

Kompletní výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy Dominiky Plochové, Ondřeje Pospíšila, Kristýny Hlubučkové, Ondřeje Blahy, Ondřeje Veselého, Michaely Lavičkové a Veroniky Kubínové.
Jízdní řád kontrol (PDF)
Fotky z cíle od Petra Sajala

Kdo o letošním SMIKu píše:

Postupy a komentáře úspěšných závodníků

Dominika Plochová, 1. místo, 35 bodů, naběhala 8,2 km

Kontroly jsem brala v tomto pořadí: 39A-37A-35A-38A-52A-45B-50A-46B (čekání cca 2min.)-48B-44B-31C-51B (v poslední vteřině)-42B-41B-33C-43C (čekání cca 2 min.)-40C-32C.

Zpětně vidím, že jsem tam prokaučovala minimálně dva další body, možná i tři... Naplánovat sem si na začátku zvládla tak akorát 39A a 37A a odsud jsem valila na 35A, přitom jsem cestou ještě v pohodě mohla vzít 34A, ale vůbec jsem si toho nevšimla. Později jsem u 46B čekala asi 2 minuty, takže čas by na to byl.

A pak ze 43C jsem zvolila příliš defenzivní taktiku. Zbývalo mi 12 minut. Nevšimla jsem si vůbec 36C, která byla za rohem a běžela jsem tak už na jistotu přes 40C a 32C do cíle, než abych vzala 36C, 49C a cestou pak ještě před cílem případně dle času tu 32C. Ty 34A a 36C každopádně zamrzí, to by byla tutovka (+2 body)... Ale kdyby je kdyby:-).

Mapa s postupy - s GPS záznamem z QuickRoute

Ondřej Pospíšil, 1. místo, 38 bodů, naběhal 9,5 km

Na startu jsem za 5 minut samozřejmě NIC nevymyslel. Nejprve jsem vystartoval po špatné cestě (chtěl jsem vyběhnout spodní), tak bylo třeba vykoumat kam vlastně běžím. 34A - potom rychle na 49A než ji odnesou. 41A končí v 10, to bych mohl dát. Výzva ale byla po cestě stihnout ještě 43A. Podařilo se. 33B byla jasná, potom jsem měl 4 minuty na 44A. 42A a 31B celkem na pohodu.

Vždy jsem vymýšlel max nějaké 2-3 kontroly dopředu, žádné rozplánování celého závodu. Tak co teď? Z těch zelených kontrol jižně můžu vzít jen 48B, tak hurá pro ní. Potom úprk na 46B (zase asi 3 minuty na přesun). Potom hned 50B, ta byla jasná. Co dál? Hm, za 1,5 minuty končí 45B, to musím dát. Stihl jsem to asi o 5 vteřin. 47B a 38B na pohodu, 52B stejně začíná až za 5 minut. No jo, ale ta tlačenice u ní. Asi dvě minuty jsem se snažil dostat ke kleštím, takže na nějaké plánování nebyl čas.

Kouknu do průkazky, co mi chybí. Tak třeba 36. Hm, za 3,5 min končí B asi půlku mapy odsud. Následoval úprk a zase stíhačka asi 10 vteřin před odebráním. Potom zbývalo už jen oběhnout céčka (37, 40, 35 a 32), která jsou po cestě do cíle. Na kontroly 51 a 39 bych se už asi nedostal (no, 39C by možná šla, vzhledem k tomu, že jsem v cíli byl 4 minuty před limitem...). Uff.

Kristýna Hlubučková, 2. místo, 33 bodů, naběhala 7,1 km

Plán byl jasný, držet se kluků dokud to půjde, stejně nedokážu přemýšlet víc než pár kontrol dopředu. V závěsu za Adamosem a Pólem beru 34A, 40A, 41A, 33B. Pak je mi líto kontroly, kterou kluci o málo míjí a hodím si na ní sprinta, přenašeč mi tu vteřinku naštěstí toleroval :). Dál se držím původního plánu, který kluci před startem navrhli (a v průběhu závodu zavrhli) a pokračuju na 44A, 42A, kolem pole do chumlu tříbodových (zelených) kontrol, kde zjišťuju, že je přítomná jen 48B, za ostatními musím na druhou stranu údolí, což naštěstí stíhám a 46B, 50B jsou i s rezervou moje. Po lehkém brainu (čti vydýchání se po kopci) mířím na 47B, kde si po pár minutách v tlačenici konečně orazím, zdržení mě netrápí, protože 45C stejně ještě nepřiběhla. Stejně tak chvíli čekám i na 52B, pak si to pálím na 38B, následuje dlouhé přemýšlení nad tím, kolik mám ještě sil, času a co vlastně už mám. Výsledkem je ještě jeden seběh do údolí a čekám na Bořana a 36C, dál 43C. Zhruba deset minut do konce a vidím dvě varianty, svahem/pod ním a vzít 37C nebo nahoru a před cílem si sebrat 32C, možnost vzít obě zavrhuju, protože mám strach o čas. Vzhledem k tomu, že jsou hodnoceny stejně, volím jednodušší trasu horem. Když se teď koukám zpětně, možná jsem mohla vzít i 35C, čas jsem měla. Suma sumárum (podle mých výpočtů) 33bodů, výborný závod a napravený pocit po loňském propadáku.
Převzato z článku na webu SK Kamenice, tam je i mapa s GPS záznamem

Ondřej Blaha, 2. místo, 37 bodů, naběhal 8,8 km

V těch pěti minutách po výdeji map jsem se rozhodoval, zda nejprve sbírat kontroly na severní nebo jižní části. Nedošel jsem ale k nějakému závěru a tak jsem si "hodil mincí" a vydal se nejprve severní větví.

40A (4:30), 41A, 31A, 44A, 42A (14:00), pak jsem doběhl až k 31B a když jsem chtěl razit tak jsem překvapením zjistil, že už tu kontrolu mám, na této chybě jsem ztratil tak dvě minuty, nicméně to nakonec vůbec nevadilo. Pak 48B (21:00), 46B (25:00), pěšky k 50B (oraženo při otevření ve 27:00), 45B. Když přibíhám k 47B v čase 31:30, tak u kontroly vidím velký dav lidí. Trvá mi 45 sekund, než se dostanu k oražení. Pak 38B a 52B (39:30), 34B a 36C, kde čekám 30 sekund na otevření v 47:00. Pak otevření 43C v 48:00 a 49C, kde čekám 30 sekund na otevření v 51:00. Následuje 39C a úprk do cíle přes 32C (58:20), cíl jsem stil 23 sekund před limitem.

Když se na to dívám zpětně, tak jsem ještě mohl z 41A jít na 33B a počkat 1,5 minuty na její otevření. V tu chvíli jsem ale nechtěl riskovat, že mi těch 1,5 minuty bude někde dál chybět.

Celkem jsem naběhal 8,84 kilometrů a nastoupal 158 výškových metrů.

Ondřej Veselý, 3. místo, 37 bodů, naběhal 8,3 km

V první části bylo mým cílem stihnout 51A do 8.minuty, nakonec jsem tam přiběhl 7:40 a cestou vzal 40A a 33A. V cíli mě pak mrzelo, že jsem si nevšiml 41A, ale to by se stíhalo už hůře. Pak následovala klidnější část, kde jsem až do 50. minuty nemusel běžet rychle a často i čekal. Pořadí 44A, 42A, 48B, pak jsem omylem přešel 46B až na 50A - čas cca 24:30. Poté tedy 46B, 45B, 47B, 38B a čekání na 52B do 39.minuty. Pak čekání na 34C a pak od 50.minuty následoval sprint od kontroly 39C přes 49C, 36C, 43C, pak jsem chtěl vzít 40C, ale při dohledávce jsem zjistil, že ji mám v A, pak už jen 32C a cíl.

Přijde mi, že ten můj naplanovaný postup už šel vylepšit jenom tím, že bych vzal 41A, ale místo 33A, a pak mezi 51A a 44A jsem mohl vyzvednout 31A, čas bych na to měl.

Michaela Lavičková a Veronika Kubínová, 3. a 4. místo, 32 bodů, naběhaly 6,6 km

40A - 41A - 33B - 31A - 43A - 36A - 44B - 48B - 46B - 50B - 47B - 45C - 52B -38B - 34B - 35C - 32C

Aleš Balcar, 11. místo

Letos jsem si SMIK velmi užil, dokonale mě trať zmátla, tak jsem tak všemožně lítal po závodním prostoru a byl jsem rád, že jsem posbíral aspoň těch 35 bodů. Nebyl to tedy hvězdný výkon, ale postupy Vám popíšu, protože z výsledků vidím, že jsem je zvolil originálně :)

Na startu jsem za těch 5 minut stihl opravdu málo, hledal jsem varianty pro závěr i pro začátek závodu, ale nic mi nevycházelo ideálně. Tak jsem si řek, že to nějak křížem-krážem oběhám. Vyrazil jsem svižně přes 34A, 49A na 46A a 48A(cca ve 14), pak už jsem musel lehce zpomalit, abych stíhal plánovat další postupy. Vyrazil jsem na 50A tak, že jsem se překonával ty rokle na jih od kontroly, které mě už braly dost sil a potom na louce při seběhu jsem si všiml 52A, jenomže do 19 už zbývaly jen 2 minutky, kdybych býval vyrazil od 49ky dolů, tak bych ji měl šanci stihnout. Nonic, bylo třeba plánovat dál. Z 50ky jsem šel na 45B už vpohodě, protože jsem pořád vymýšlel co dál a co na konec, ale pořád jsem se nemohl rozhodnout. Uvažoval jsem o běhu na 44B a 51B a potom posbírat tam kolem co by šlo a na závěr se ještě vrátit pro 47C a 52C, jenomže čas ubíhal a mě síly ubývaly, tak jsem tento šílený plán raději zavrhl, během toho plánování jsem zjistil, že vlastně nevím ani kde jsem, naštěstí jsem asi po minutě bezradného bloudění objevil kontrolu a byla to 38B. To už bylo 25, tak jsem se už rozhodl definitivně, že 52ku pustim k vodě a půjdu si pro 47B a pak vyrazim na ten poslední konec mapy. Ke 47B jsem přišel asi 20s po jejím otevření a kontrola nikde, jen pořádný hlouček lidí bezradně stojící u té jámy. Pro jistotu jsem si polohu jámy zkontroloval z více stran a pak se konečně objevila, jenomže ten chumel lidí, to bylo na mě moc, nakonec jsem se k ní probojoval asi ve 32.

Odbíhám tedy z této části mapy a beru 36B, cestou stíhám naplánovat další postupy nakonec přes 33C, 41C, 44C na 42C kam dobíhám akorát na její otevření. Další postup na 51C jsem pojal hodně zvolna a v místě kontroly jsem půl minuty před otevření našel jenom lampion na zemi. Kontrola se naštěstí objevila přesně v 50, tudíž úprk do cíle mohl začít. Šlo to dobře skopce přes 31C na 43C, výstup nahoru už byl těžší, ale 40C jsem vzal celkem v klidu, pak už jsem věděl, že to bude hodně na knop a vlastně jsem spíš doufal že se vejdu do té první trestné minuty, která tolik nebolí.. Tudíž 32C už jsem vzít nemohl a nakonec jsem se díky tomu těsně vešel i do těch 60ti.

Komentář stavitele

Už dlouho se neběžel SMIK v tak malém lese, jako je Juliána se svými sotva 2,5 km čtverečními. Takovým prostorům se snažíme spíše vyhýbat, těžko se v nich staví 60minutové SMIKové závody tak, aby nejrychlejší závodníci neoběhli všechny kontroly brzy před limitem, nebo aby nevznikaly tlačenice u těch kontrol, které jsou dostupné jen velmi omezeně. Nicméně když Pragovka po 12 letech přemapovala Juliánu, odjakživa slávistický prostor a dějiště 4 SMIKů včetně toho prvního, rozhodování moc dlouhé nebylo. Takové příležitosti jsme museli využít.

Naposledy se na Juliáně konal SMIK v roce 2003. Tehdy více závodníků oběhlo všechny kontroly a při 193 závodnících se ještě tlačenice v lese netvořily. Letos jsem se pokusil trať postavit tak, aby získat plný počet bodů bylo mnohem složitější a doběhnout s nimi výrazně před limitem nešlo. V lese se nacházely 3 kontroly, které po většinu času migrovaly a dostupné byly jen v třech kratších intervalech tak, aby jedna šla sebrat na začátku, druhá okolo poloviny závodu a třetí na konci, v žádném z „oken“ nešlo vzít víc jak jednu z nich. Ještě to zesložiťovalo pár dalších kontrol, které byly delší dobu nedostupné, a k tomu rekordní počet 22 kontrol v lese v novodobé historii SMIKu. Jen při prvním ročníku jsme měli ještě o kontrolu víc.

Optimální postup neznám. Přestal jsem se jím zabývat poté, co jsem po postavení tratě a hledání nejlepší varianty postupu vymyslel několik postupů, z nichž žádný nebyl jednoznačně lepší. Vítězovi Ondrovi Pospíšilovi chyběly dvě kontroly za dohromady 5 bodů z maximálně možných 43. Jestli šlo oběhnout vše, to netuším. Původní koncepci tratě jsem musel změnit kvůli vlastníkovi menší části lesa, kterým nám odmítl dát souhlas s uskutečněním závodu, a pak už jsem varianty nezkoumal vůbec. Nicméně nejlepší závodníci volili odlišné postupy, takže s tím můžu být spokojen.

S tlačenicemi u některých kontrol už to asi tak slavné nebylo, tam se obavy potvrdily. Les je malý a závodníků moc. Otázka je, o kolik by byly tlačenice snesitelnější, kdyby nedošlo k problému s pozdním příjezdem kontroly 47B a následnému nestíhání roznašeče v této oblasti. Když udělá roznašeč takovou chybu, má malou šanci ji napravit, čas běží rychle. V tomhle je SMIK je neúprosný. Když jsem se zamotal při náročném přenášení v kamenných polích při SMIKu 2013 a při dohánění ztráty si zvrtnul kotník, skončilo to jen pozdním odjezdem jedné kontroly hlavně kvůli tomu, že tam zrovna Lenka natáčela video a zaskočila za mě. Letos Jitka udělala chybu před příjezdem klíčové kontroly a to už zachránit nešlo.

Počítání finálních výsledků nám překvapivě víc komplikoval zakázaný prostor. Co mi přišlo z pohledu stavitele jasné, chápali někteří závodníci jinak. Někteří si mysleli, že po cestách se v zakázaném prostoru běhat smí. Pokyny také ne každý čte. A další závodníci se do zakázaného prostoru dostali tím, že se prostě ztratili. Spousta závodníků se k proběhnutí zakázaným prostorem na vyzvání přiznala, ale je jasné, že tam běželi i další.

Co si z toho vzít do budoucna? Se zakázanými prostory v závodním prostoru to chce asi naložit jinak a ideálně žádné nemít. Podobně malým lesům pak bude asi lepší se při výběru prostorů pro SMIK nadále vyhýbat.

  

(c) Martin Sajal
Poslední aktualizace: 22.11.2015