SMIK 201219. mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo v sobotu 17. listopadu 2012 na mapě Cukrák s centrem na Jílovišti. Cílem závodu proběhlo 252 závodníků. Mezi ženami obhájila loňský titul slovenská reprezentantka Katarína Labašová běhající za Magnus Orienteering, v kategorii mužů zvítězil Eduard Šmehlík ze Slavie Hradec Králové. Nejvyšší počet 37 bodů (3 body pod obtížně dosažitelné maximum) získali dva závodníci. Oba oběhli závodní prostor "po směru hodinových ručiček", ale jinak se jejich postupy hodně lišily. Oba běželi po celý závod víceméně sami, každý z nich během závodu razil dvě kontroly méně než 10 vteřin před odjezdem, což bylo klíčové zejména pro Edu Šmehlíka, ten už by dané kontroly pak těžko doháněl. Déle si držel šanci na oběhnutí všech kontrol Aleš Balcar. Jeho postup měl k optimálnímu asi nejblíže, k dokonalosti bylo třeba ale ještě mít naplánovanou druhou část závodu více dopředu (a nasadit nejvyšší tempo dříve), nebo mít ještě lepší fyzičku, aby dokázal běžet asi o minutu rychleji a stihl kontrolu 43B. Přesto měl i poté k titulu nejblíže, stejně jako loni ale v Alešův neprospěch rozhodl závěr závodu, když si nevšiml kontroly 31C a docela těsně ji minul. Naproti tomu Eda Šmehlík zjistil již v první části závodu, že mu bude chybět jedna z 3bodových kontrol v západním svahu. Pak ale zvládl dva kritické okamžiky u odjíždějících kontrol 49B, 40B a vlastně i 38B. Zbytek závodu už stačilo "jen" neudělat chybu a tak si Eda po 3. místě z roku 2010 doběhl pro svůj první titul mistra světa ve SMIKu. Aleše Balcara porazil při stejném bodovém zisku časem o necelé dvě minuty lepším. Velkým překvapením bylo 3. místo ve slávistickém dresu běžícího berounského dorostence Kuby Veselého. Ten běžel bez hodinek, začal severovýchodním směrem a pomohlo mu, že se po 12 minutách závodu seběhl na kontrole 42A s Fandou Paškem. Po zbytek závodu spolupracovali, což jim přineslo 3. a 4. místo. Ačkoli je SMIK pražským závodem, poprvé v historii se na stupně vítězů nedostal žádný zástupce pražských oddílů. Nejlépe z nich dopadl na 5. místě Radim Ondráček z Ekonomu s netypickým postupem, kdy mu chyběly kontroly v SZ rohu mapy. Šestým místem doplnil velkou bednu David Rožek. Bylo to již 12 let, co se podařilo naposledy někomu mistrovský titul obhájit. Katarína Labašová ale tentokrát obhájila vítězství naprosto suverénně. Zvolená strategie začít na severovýchodě, pokračovat ke kontrolám u Berounky v SZ rohu mapy a kontroly na JZ v prudkém svahu nad řekou raději vynechat, byla pro ženy nejspíš nejvýhodnější. Katka běžela celý závod plynule, nikde nečekala ani nemusela extrémně spěchat a v cíli to znamenalo čtyřbodový náskok na druhé místo. Na to se nakonec po opravách výsledků dostala Marie Procházková z Kamenice. Třetí místo obsadila Jana Svobodová, jíž k obhajobě loňského druhého místa chybělo pouhých 8 sekund, o něž doběhla po časovém limitu. Veroniku Kubínovou jsme sice na místě vyhlásili na druhém místě a figurovala na něm i v první verzi vydaných výsledků, než sama přiznala, že ve skutečnosti má mít o bod méně a tím pádem klesla na 4. místo. Pátou pozici obsadila Adéla Jakobová a šestou Eliška Kuncová, která již před 11 lety jako jedenáctiletá velmi překvapivě vyhrála SMIK při vícedenních v Bečově. Co dodat z pohledu pořadatelů? Z ohlasů, co se k nám dostaly, to vypadá na velkou spokojenost závodníků se stavbou trati. Oproti minulosti, kdy se po závodech v kopcovitém terénu častěji objevovala kritika, to potěší. Je ale pravda, že Cukrák je třeba proti Valům a Hladomoří (= Zvoles) prostorem jednak větším a za druhé pro stavbu lépe členěným. Snad se sem ještě někdy vrátíme. Popisovat návrhy optimálního postupu z pohledu stavitele je zbytečné, ke kombinaci reálného postupu a komentáře Aleše Balcara není třeba nic dodávat. V lese vše fungovalo, jiné věci trochu skřípaly. Nedostatek pořadatelů na tom měl určitě nějaký podíl. Už tak nám s přenášením kontrol pomáhali Dana, Jitka a Bořan a zaslouží za to velké díky, protože letos bychom závod pouze silami Slavie určitě uspořádat nezvládli. Co s tím do budoucna? Příští jubilejní 20. ročník ještě nějak zvládneme a pak se uvidí... A třeba se nám příští rok všechno povede a řekneme si, že končit se má na vrcholu? Kdo o letošním SMIKu píše:
Kompletní výsledky Postupy některých úspěšných závodníkůEduard Šmehlík (SHK), 37 bodů, čas 57:49, 1. místo v kat. H, naběhal 9,85 km Aleš Balcar (PHK), 37 bodů, čas 59:30, 2. místo v kat. H, naběhal 10,13 km Fanda Pašek (KAM), 35 bodů, čas 59:29, 4. místo v kat. H, naběhal 9,98 km Katarína Labašová (ASU), 31 bodů, čas 58:51, 1. místo v kat. D, naběhala 8,9 km Jana Svobodová (PHK), 27 bodů (28 mínus 1 trestný), čas 60:08, 3. místo v kat. D Veronika Kubínová (SKV), 26 bodů, čas 56:29, 4. místo v kat. D, naběhala 7,7 km Komentáře k postupům37A, 36A, 35A Když jsem si na startu vzal mapu, dost dlouho jsem vůbec netušil kudy vyrazit... Zaměřil jsem se na 3 oblasti se zelenejma kontrolama. Začal jsem pro změnu od konce. Hezky na lajně vypadaly kontroly 37C, 34C, 35C, 50C a pak mi z toho vyšlo, že těsně před nima by to chtělo vzít 45C a 47C... Pak jsem koukal na tu kopcovitou část mapy a zkoušel to vymyslet tak, abych nemusel moc do kopce, ale nějak docházel čas a já furt nevěděl kudy vyrazit. Tak jsem se zaměřil na kontroly 48 a 49. Právě 49 rozhodla, že ji vezmu v Béčku, protože pak už je zruky, tak jsem teda vyběh svižně přes 36A, kde jsem byl sám, což mě trošku překvapilo, ale aspon jsem se nemusel prát o kleště, pak 39A a hurá nahoru na 48A. Ještě v postupu na 48A jsem zjistil, že jsem vyrazil zbytečně rychle, že stejně budu na 49B čekat, tudíž jsem zvolnil a polovinu postupu ze 48A na 49B jsem absolvoval pěšky a plánoval jsem dál.. Celkem dost jsem o tom rozmýšlel. Řešil jsem dilema mezi 40B, 41B a 44B, až mě to na poslední chvíli trklo a udělal to jinak. na 49B jsem čekal asi 10s na otevření v čase 17 a pak už pelášil na 44A, kterou jsem tak 10s před zavřením vzal. Pak jsem sbíhal k Berounce a nevšim si cesty podél řeky, tudíž jsem se trošku prodíral bordelem, ale hned za domkama jsem pěšinku zahlíd a seběh na ní. Pak jsem se vydrápal křovím nahoru ke kontrole 38. Myslel jsem, že půjdu na béčko a když vylezu nahoru, koukám, že Dana zrovna začala odpočítávat posledních 10s, kdy to je ještě v áčku, tak jsem k ní rychle přiběh a v čase 23:59 ji orazil. Pak jsem si v pohodě doběh pro 46B a dál směřoval na 33B, kde jsem mohl být tak ve 29:30, jelikož jsem během postupu plánoval zbytek trati, zastavila mě až paseka a musel jsem se trošku vracet. Pak jsem stoupal vzhůru a začínal zjišťovat, že zbytek závodu bude muset proběhnout v zatraceně rychlým tempu.. Ještě že tu první půlku jsem si oběh v průměru celkem v klidu. Na 40C dobíhám asi tak v 33, možná 34 a pak výstup na 41C, kde jsem byl minutu po otevření v 37 a ambiciózní plán stihnout 43B do času 44 se začínal bortit. Chtěl jsem to ale ještě zkusit, navíc mi došlo, že stejně už musim jít téměř naplno, abych stihnul vzít vše ostatní... 32B jsem vzal po cestě v čase 40-41 a 42C potom v čase 43, tudíž bylo jasno. 47C nalézám v pohodě a rozjíždím finiš, letos byl sakra dlouhý. Na odběhu z kontroly 45C ukazují hodinky 51 a trochu se bojim o limit. Pak přišla osudová chybka, co mě připravila o titul.... Cestou na 37C zapomínám na kontrolu 31C, která by mě bývala zdržela jen minimálně, ale hlava už byla zatemněna... Pak už jsem na hodinky radši moc nekoukal a bral jsem 37C, 34C, 35C, 50C a cíl v rychlém sledu. Naději mi dodávalo, že už u kontroly 37C potkávám pomalejší běžce, tudíž jsem odhadoval, že limit ještě ztracen není a nakonec jsem ho stihnul s půlminutovou rezervou... O to víc mě mrzelo opomenutí kontroly 31C... Byl to moc pěknej závod, pro mě celkem povedenej. Kdybych měl lepší fyzický fond, myslim si, že by se to dalo mým postupem oběhnout celý... Tak děkuji pořadatelům a za rok se těšim zas. Priprava na zavod po obdrzeni jizdniho radu na prezentaci spocivala v srkani caje na baru :-) a ve vytipovani nevsednich kontrol. Prisel jsem pouze na to, ze 50A je otevrena od nuly do casu dva. Rikal jsem si, ze to asi bude chytak (ktery uz tu byl drive), ze tam nepujde dobehnout ... presto jsem na ni po startu vyrazil. :-). Po obdrzeni mapy na startu jsem resil pouze tri bodove kontroly. Neprisel jsem temer na nic, ostatne jako vzdy. :-) Plan jsem mel tedy takovy, ze vybehu na nejakou tri bodovku a ono se to nejak vyvine. Po startu jsem vyrazil na 50A, coz byla pekna pitomost! Stacilo se poradne podivat do mapy a zjistil bych, ze je to tak daleko, ze se tam dobehnout neda a ze jedna z padesatek je kousek od cile, kde ji muzu v klidu sebrat. Mozna bych tak i zjistil, kde je cil ... :-) Po startu jsem tedy vyrazil na 50A, abych velice brzo zjistil, ze neni sance tam dobehnout. "Pekny zacatek". Zvolnil jsem a zacal vymyslel nahradni variantu. Zvolil jsem 47A. 47A (6:38) - 43A (9:28) - 42A (11:43) Na 42A potkavam Kubu Veseleho s kterym bezim cely zbytek zavodu a s kterym lehce spolupracujeme (jemu se to jiste hodi, nema hodinky :-), me taky, pobezime rychleji. - 45A (14:53) - 46B (24:46) - 38B (25:24) - 33B (28:37) - Chvili premyslime kam, nakonec se rozhodujeme pro 40C. Cestou potkavame nahodou 44B (31:23). A tak ji razime. - 40C (34:18) - 49C (40:47) - 48C (45:39) - na 48C pribihame pred otevrenim a tak chvili cekame - 39C (48:57) - 41C (51:39) - 36C (54:53) - za 36C zvazujeme, zda jit jeste na 35C. Riskneme to a vyplati se nam to, jelikoz to stihneme. Uz pred ni me Kuba opousti (krome Kuby me trosku opousti i sily :-) - 35C (57:05) - 50C (59:02) - cil (59:29). Kdybych nebyl pako a zvolil bych hned od startu smer na 47A (a ne na 50A), tak se cestou asi daly stihnout jeste 31A a 32A. Ale to jsou vsechno jen kdyby ... Musim rict, ze beh ve dvou je vyhodny a ze to neni uplne fer. Diky za pekny zavod, opet jsem si to uzil. Podobně jako Katarína jsem nejprve běžela do SV části mapy, ale pořadí kontrol jsem zvolila jiné: 31A-47A-43A-42A-45A. Pak nezbylo než se vrátit a běžet směrem do SZ části mapy. Zde nastala první krize, ačkoliv to bylo z kopce, běžela jsem hodně pomalu. Následovaly tedy kontroly 32A-44B-33B-46C-38C. Na 38 mi zbývalo cca 23 minut, ale fyzicky už jsem byla úplně mimo. Z různých variant dalšího postupu to nakonec dopadlo následovně: 48C-40C-50C. Odbočka na 41C a 36C už byla nad moje síly, i tak jsem se nakonec do cíle s vypětím sil dostala 8 vteřin po limitu. Závod byl jinak velmi pěkný, příští rok se mi snad poběží lépe :) Video ze SMIKuVideokameru jsme původně chtěli využít hlavně v cíli, aby pomáhala zaznamenávat a vyhodnocovat doběhové pořadí. Ještě že jsme s touto novinkou přišli letos, kdy program "Stopky" na zaznamenávání doběhových časů vyplivl po doběhu posledního závodníka hlášku "Unexpected error" a žádná data neuložil. Díky záběrům z kamery máme tedy ve výsledcích doběhové časy... Jde o kameru, která je primárně určena pro umístění na cyklistické nebo lyžařské helmě, extra kvalitní záběry se z ní tedy očekávat nedaly, zvlášť při prvním použití tímto způsobem... Však jsme také většinu záběrů ze závodu museli vystříhat a ve videu převažuje start a cíl. Jako nepoužitelný se bohužel ukázal i záběr, kdy ke kontrole 49A dvě minuty před jejím odjezdem mířila početná skupinka divokých prasat. Naštěstí na poslední chvíli změnily směr a odběhly někam jinam. |
(c) Martin Sajal
|
|