SMIK 2010
17. mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo ve středu 17. listopadu na mapě Migrující Václav. Mapa vznikla rozšířením známého prostoru sv. Václav o kousek lesa na jihozápadě, aby se dal cíl umístit blíže shromaždišti. To se netypicky pro tento prostor nacházelo v hospodě Grado formálně patřící pod Káraný, nicméně ležící blíže Čelákovicím – od nich ji odděluje jen Labe. Cílem závodu proběhlo celkem 278 závodníků, čímž byl opět překonán rekord v účasti. Mistrovské tituly získali David Hepner ze Slavie Hradec Králové a Marie Dlouhá z Kotlářky Praha.
Potřetí v historii se běželo v rovinatém terénu na mapě v měřítku 1:15 000, což zatím vždy znamenalo, že větší množství závodníků přiběhlo do cíle po časovém limitu. Dalo se to čekat i letos, a nakonec měl časový limit na výsledky ještě větší vliv. Pouze 36 závodníků totiž časový limit stihlo a 122 jich doběhlo dokonce tak pozdě, že jim po započítání penalizace nezbyly žádné body. Po hodně dlouhé době (pro kategorii mužů) rozhodly o medailích získané body a trestné body, nikoliv dosažený čas a síly v závěrečném finiši.
Plný počet bodů za oběhnutí všech 19 kontrol získali tři závodníci. V časovém limitu se do cíle dostal však jen jediný, David Hepner. V druhé polovině závodu měl již jen jednoho soupeře – na kontrole 45C zhruba 13 minut před cílem s ním byl Radek Laciga, který už letos jednu medaili z mistrovství světa má (v MTBO). Na kole nebo na lyžích by to asi dopadlo jinak, ale tentokrát se běželo. Heppymu tedy nevadilo, že cestou do cíle musí sebrat o kontrolu navíc (byla stejně při cestě), a utekl Kládinovi téměř o dvě minuty. Heppy tedy s přehledem získal svůj první titul, zatímco Kládin musel o medaili bojovat do posledních vteřin. Desetiny vteřiny rozhodovaly o tom, zda se vejde do času 60:59 a tedy pouze minutové penalizace. To se mu těsně podařilo, což znamenalo 2. místo – 35 bodů totiž už nikdo další nezískal. Třetím ze závodníků, kteří sebrali všechno, byl dvojnásobný mistr světa Míra Seidl. Do poloviny závodu běžel stejné postupy s Davidem Hepnerem, za kontrolou 40B však udělal chybu, kterou závodník jeho kvalit dokáže předvést snad jen ve SMIKu – odběhl po cestě o 90 stupňů špatně a zjistil to až po půl kilometru. Tato ztráta se již nedala dohnat a nakonec mohl být rád, že do cíle dorazil jen s 3bodovou penalizací na 5. místě. Dostali se před něj ještě 3. Eduard Šmehlík, který patrně zvolil úplně jiný postup a dorazil do cíle dlouho před limitem, ale bez kontroly 38, a překvapení závodu radiový orientační běžec Marek Mysliveček, kterému chyběly dvě jednobodové kontroly a obsadil 4. místo. Na velkou bednu se ještě dostal Tomáš Janovský, jehož jsme na 6. místě při vyhlášení nevyhlásili a tímto se mu omlouváme.
Jiný vývoj měla kategorie žen, už proto, že nejúspěšnější ženy volily úplně jiné postupy než nejlepší muži. Závod skončil triumfem rodiny Dlouhých. Sestry Marie a Hana běžely po většinu závodu stejný postup „po směru hodinových ručiček“. V závěru je čekal 3,4 km dlouhý úsek od kontroly 44C. Z ní vybíhaly 15 minut před limitem. Starší Marie doběhla do cíle sice o 25 vteřin později, ale cestou stačila sebrat ještě kontrolu 32C, čímž porazila mladší Hanu. Obě sice obdržely 3 trestné body, ale i to stačilo Marii Dlouhé k zisku jejího prvního titulu. Hana Dlouhá pak obsadila 3. místo. Mezi ně se na 2. místo vešla Lenka Mechlová. Ta při své SMIKové premiéře běžela podobně jako sestry Dlouhé první část závodu, v druhé polovině se pak rozhodla vynechat dvě tříbodové kontroly a běžet kratší cestou přes méně ohodnocené kontroly. To ale určitě nebyla chyba a nakonec Lenku od zlata dělilo jen 25 vteřin, o které nestihla limit, na čemž mělo podíl také to, že si až na poslední chvíli uvědomila, že cíl není na místě startu. Podobně blízko od vítězství byly ale i další závodnice – třeba Adélka Jakobová, která o 24 sekund spadla do 6bodové penalizace a tak jí 30 bodů za oběhnuté kontroly stačilo jen na 4. místo. Z první šestky doběhly do cíle včas jen dvě závodnice a tentokrát se to jako výhoda neukázalo. Dvojnásobná vítězka Simona Karochová obsadila stejně jako loni 5. místo, na 6. pozici skončila Martina Tichovská.
Co dodat z pohledu pořadatele? Určitě máme radost z toho, jak se podařilo postavit trať - po lese neběhaly davy (v rámci možností), závodníci se nepomlátili při ražení, o výsledcích nerozhodoval závěrečný finiš ale zejména volba postupů, přičemž možností byla spousta. Pravda, pozitivní hodnocení přicházely zejména od ambicióznějších závodníkům, těm rekreačním naopak mohlo chybět větší množství pro ně dosažitelných kontrol v blízkosti startu a cíle. Každopádně se ukazuje, že rovinaté terény jsou pro SMIK lepší než kopcovité, trať se v nich staví snadněji. Pak je vhodné zmíňit nešťastnou přihláškovou emailovou adresu na centrum.cz, na niž nedošlo snad 10 % mailů s přihláškami. Naštěstí jsme tiskli mapy v Žaketu, kde trpělivě vycházeli vsříc našim žádostem o opakované navyšování počtu map k tisku, za což jim patří velký dík, speciálně pak Ondrovi Syslovi. Rozdíl v kvalitě tisku a papíru je oproti "konkurenčním" řešením používaným v letech 2004-8 také markantní. Nakonec ke složení pořadatelského týmu. Po letošním závodě jsou již jen dva pořadatelé, kteří se zůčastnili všech ročníků. Letos jsme závod poprvé (a doufejme že nadlouho naposled) uspořádali SMIK bez Honzy Šafky. Zvládli jsme to, i když asi by se měl pořadatelský tým označovat ve stylu Hulk cupu: Bývali a současní členové Slavie Praha a jiní ochotní pomocníci. Ti zaslouží speciální poděkování - již tradičně Martina, nově také Lenka a Mirek Kalina, jinak také pořadatel Bedřichovské pětihodinovky (konat se bude 18.12. a pro výpočet výsledků bude použit stejný program jako na SMIKu) a provozovatel jak eshopu s lyžařskými vosky, tak webu se sněhovým zpravodajstvím - kamzasnehem.cz.
Kdo o letošním SMIKu píše:
- Lokomotiva Beroun (Vláďa Mezník)
- KLádinoviny
- Sosnoviny
- KOB Dobruška (Tomáš Leštínský)
- Katka Labašová
Podívat se můžete i na fotky ze SMIKu od Lucky Vonáškové z Plzně.
Koho zajímá, jak se po lese pohybuje hlavní pořadatel, může se podívat na GPS záznam pohybu na everytrail.com. Zahrnuje roznos kontrol, organizaci startu, přenášení kontrol, běh do cíle a pomoc v něm a následně výklus na shromaždiště s legitkami.
Kompletní výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy Davida Hepnera, Marie Dlouhé, Radka Lacigy, Lenky Mechlové, Hany Dlouhé a Míry Seidla.
Jízdní řád kontrol - v grafické podobě včetně popisů kontrol
Postupy některých úspěšných závodníků
David Hepner (SHK), 36 bodů, čas 59:19, 1. místo v kat. H, naběhal 13,1 km (dle Davidova GPS měření, Ocad to změřil na 13,3 km)
39A (4:32) - 33A (7:32) - 41A (9:29) - 35A (11:45) - 34A (13:17) - 42B (15:02) - 44A (19:37) - 49B (čekání cca 2 min do 26:00) - 48B (27:27) - 47B (29:55) - 46B (32:22) - 40B (čekání cca 10 sekund do 33:00) - 36B (38:00) - 43C (40:00) - 38C (44:57) - 45C (47:07) - 37C (50:22)- 31C (52:52) - 32C (56:34) - cíl (59:19)
Heppyho komentář k postupům (níže na této stránce) - mapa s Heppyho postupy z QuickRoute
Radek Laciga (PGP), 35 bodů (36 - 1 trestný), čas 60:59, 2. místo v kat. H, naběhal 12,8 km
31A - 39A - 33A - 34A - 42B (15:00) - 44A - 49B (čekání cca 2 min do 26:00) - 48B - 47B - 46B - 40B - 35C (asi 36:00) - 41B - 43C (asi těsně po 39:00) - 36B - 38C - 45C (cca 47:07 - spolu s D.Heppnerem) - 32C - cíl (60:59)
Kládinův komentář k postupům (níže na této stránce) - mapa s Kládinovými postupy (originál na Kládinovinách)
Miroslav Seidl (EKP), 33 bodů (36 - 3 trestné), čas 61:51, 5. místo v kat. H, naběhal 13,6 km
39A - 33A - 41A - 35A - 34A - 42B (15:02) - 44A - 49B (čekání cca 2 min do 26:00) - 48B - 47B - 46B - 40B (33:00 - do této chvíle jsou mezičasy obdobné jako u D.Hepnera) - 43C (41:24) - 36B (cca 43:00) - 38C - 45C - 37C (cca 52:00)- 31C (cca 54:45) - 32C - cíl (61:51)
Mírův komentář k postupům (níže na této stránce)
Marie Dlouhá (DKP), 25 bodů (28 - 3 trestné), čas 61:34 , 1. místo v kat. D, naběhala 11,0 km
31A (cca 5:00) - 39A (7:20) - 37A - 45A - 43A - 36B (21:00) - 35B - 40A (cca 28:00) - 46B (čekání do 31:00) - 47B - 48C - 49B (cca 40:00) - 44C (čekání do 35:00) - 32C - cíl (61:34)
Lenka Mechlová (SHK), 24 bodů (25 - 1 trestný), čas 60:25 , 2. místo v kat. D, naběhala 10,7 km
31A - 39A - 37A - 45A - 43A - 36B (čekání max. minutu do 21:00) - 35B - 40A - 47B - 48C (čekání max. minutu do 34:00) - 42C - 44B (40:10) - 34C - 33C - cíl (60:25)
Lenčin komentář k postupům (níže na této stránce)
Hana Dlouhá (DKP), 24 bodů (27 - 3 trestné), čas 61:10 , 3. místo v kat. D, naběhala 11,2 km
31A (cca 4:30) - 39A (7:00) - 37A (11:00) - 45A (14:30) - 43A (18:00) - 36B (čekání do 21:00) - 35B (23:30) - 40A (cca 28:00) - 46B (čekání do 31:00) - 47B (34:00) - 48C (35:30) - 49B (cca 40:30) - 44C (čekání do 45:00) - 32C - cíl (61:10)
Komentáře k postupům
Co se týče rozhodování na startu, řešil jsem hlavně kontroly 38 a 39, protože jednotlivá stanoviště byla dost dalo od sebe. Rozhodl jsem se, že začnu na 39A a tu 38 si nechám ještě společně s k.45 nakonec. Na závěr jsem taky chtěl sebrat k.31 a 32, protože to bylo cestou do cíle. Z k.39A jsem původně měl v plánu pokračovat rovnou na 41A (zavírala v 10), ale nakonec se ještě dala sebrat i k.33A, na 41A jsem byl 40sec před koncem intervalu. Další kontroly už jsem moc rozmyšlené neměl, takže to chtělo se nějak plynule přesunout na zadní tříbodobé kontoly. Asi 2 minuty jsme čekali na otevření 49B, bylo nás tam asi 15 :) Zbytek kontrol už tak nějak vyplynul ze situace, nechtělo se mi čekat na otevření 43C (39minuta), takže jsem ještě před tím vzal 36B, ale dalo se to brát i obráceně. Pak jsem se přesunul na severozápadní část mapy, kde jsem bral 38C a 45C, odtud jsem se musel vcelku rychle začít vracet do cíle, protože do limitu mi chybělo cca 13minut, cestou jsem bral 37C, 31C, 32C.
Na start jsem přišel ani ne 3 minuty předem (čekal jsem frontu na záchodech, ale vyplatilo se), tak nebylo moc času na nějakou velkou strategii. Hned jsem si řekl, že K32 si nechám až na závěr. Původně jsem se chtěl vydat na sever a vracet se z jihu, ale pak jsem si všimnul, že by mi tak unikla K38 a tak jsem začal 31A, 39A a pak to vzal na východ. Nejdřív jsem chtěl stihnout i 41A, ale ta zavírala v 10, což bych asi těsně nestihnul a tak jsem to vzal na 33A, 34A. Oddut na 42B, na které jsem byl přesně v 15 kdy otvírala. Cestou na 44A jsem si plánoval jak sesbírat východní kontroly. 49B sice otvírala až ve 26, takže jsem tam musel přes 2 min. čekat, ale alespoň jsem si oddychl a mohl plánovat a bylo to moje jediné čekání. 48B zavírala ve 29 a pro kontroly 47B, 46B a 40B se otevřelo krásné okno v časech kolem 30-35, takže jsem krásně v jedné lajně posbíral nejvíc bodované kontroly. Při přesunu na 35C opět trochu oddychu při plánování jak posbírat zbytek. Než otevřela 43C tak ještě zabíhám pro 41B. 36B která zavírala ve 44 stíhám s velkou rezervou, ale začínám se trochu obávat o limit tak přidávám na tempu. Na 45C jsem spolu s Heppym asi 13 min před limitem a to už běžím co to dá. Na 37C cca 10 min do limitu. Podložka je zde extrémně měkká a každej krok bere strašný síly. Když nabíhám na cestu tak přemýšlím, že bych to vzal rovnou do cíle. Heppy je už dávno v Prčicích, takže si říkám že na vítězství to nebude a nejspíš ani na bednu ne, alespoň pro ten pocit že seberu všechno se rozhoduji zaběhnout si i pro 32C. Snažím se stlačit čas alespoň pod 61 a minimalizovat bodové penalizace. Běžím totální hranu, na posledních 150 metrů mám sotva 20 sekund a nakonec to doslova o chloupek stíhám. To že mi to zajistilo titul vicemistra světa zjišťuji až dlouho po doběhu. Docela slušnej výsledek na to že jsem ráno zvažoval svou účast, když mě docela pobolívalo v krčku a zároveň revanš za rok 2002 kdy jsem Sysluse dotáhnul k vítězství zatímco sám to v závěru svou blbostí provařil.
Snad letos poprvé jsem přišel už na startu na optimální variantu, akorát, kdybych nebyl debil a podíval se na buzolu, tak to mohl být s Heppym pěkný finiš. Asi by mě dal, ale i tak to mohlo být zajímavé. Bohužel místo odpočinku před otevřením 43C ve 39' jsem z 40B (otevírala ve 33') běžel o 90° jinam a nakonec jsem se musel zeptat, kde vlastně jsem. Na buzolu jsem se v této chvíli vůbec nepodíval, nějak mě to ani nenapadlo, vše se zdálo jasné ... a nebylo. 39C jsem razil až ve 41:24 (tedy téměř o 2:30 později, než jsem plánoval a místo odpočinku to byl dlouhý běh nadoraz).
Když sem byla na 33C, tak jsem si říkala, že do cíle to v poho stíhám a ještě mám 2min rezervu (ale na "cílové" rovině jsem zjistila, že cíl je o 700m dál než start), samozřejmě za 2 a půl minuty jsem to nebyla schopná uběhnout. 150m před cílem zbývalo do limitu 15s, to už se stihnout nedalo, tak jsem "vypustila". Kdybych si bývala byla všimla už na 33C, že cíl je jinde, zvolila bych postup kratší a to přes 32C, ale to příště ;-)
Závod se mi líbil a na to, že to byla moje premiéra ve SMIKu, tak je to skvělý výsledek. Ještě navíc, když jsem běžela sama.