SMIK 2007

14. mistrovství světa ve SMIKu se uskutečnilo v sobotu 17.11.2007 v Praze - Újezdě nad Lesy, v prostoru známém jako Vídrholec na mapě Rozpůlená vlakem. Mistry světa se stali Pavel Justa z OK99 Hradec Králové a Věra Peterová z Dobrušky. Cílem proběhlo celkem 184 závodníků.

V lese migrovalo 19 kontrol, maximálně bylo možné získat 37 bodů. Toto číslo však má spíš teoretický význam - dosáhnout plného počtu bodů bylo pravděpodobně nereálné, nejlepší muži posbírali 33 bodů, a bylo jich hned 9. Předchozí 4 roky se vždy o medailích rozhodovalo až v závěrečném přímém souboji několika závodníků a nejinak tomu bylo i letos. Stejnou pozici mělo tentokrát dokonce 6 závodníků a to 7 minut před vypršením časového limitu, kdy zhruba půl minuty čekali na příjezd kontroly 40C, vzdálené od cíle cca 1100 metrů. Cestou pak museli ještě vyběhnout na kopeček pro kontrolu 31C. Již na počátku tohoto úseku se do čela dostal Pavel Justa a svoje vedení udržel až do cíle. Stíhat se ho v závěru snažil Dušan Lebeda z Ekonomu Praha, který ztratil na vítěze 7 sekund, za ním skončili další závodníci z Hradce Králové Ondřej Veselý a Lukáš Chmelař (ti absolvovali prý celou trať společně s Pavlem Justou). Do jaké míry měla vliv na pořadí v cíli dohledávka na kontrole 31C, nedokážu posoudit, nicméně na webu Lokomotivy Beroun se píše, že jen chyba při dohledávce (za hustníčkem) na poslední kontrole vyřadila ze hry o medaili Pavla Procházku (LBE) - skončil na 5. místě, na stejném místě mohl ztratit i Tomáš Landovský (PGP), který skončil šestý. Této šestici závodníků chyběla dvoubodová kontrola 39 a dvě jednobodové - 32 a 33. Stejného počtu bodů dosáhl i Aleš Balcar, který doběhl do cíle o minutu a něco později - Aleš zvolil pravděpodobně velmi odlišný postup od ostatních, chyběly mu totiž kontroly 34, 36 a 37. O pár sekund pak stihli limit se 33 body i bratři Syslové, kteří oběhli kontrol nejvíce, chyběly jim však dvoubodovky 39 a 41.

Více než polovina startujících ztratila šanci na dobré umístění výrazným překročením časového limitu - to se na Vídrholci dalo čekat, les je rozlehlý a více kontrol se nacházelo dále od cíle. V takovém případě jsou vždy víc ohroženy ženy, které přeci jen běhají pomaleji, a projevilo se to i tentokrát - statistika to potvrzuje: Po limitu doběhlo 54 % mužů a 61 % žen, to ještě o tak velkém rozdílu nevypovídá. Ovšem zatímco u mužů 28 % ze závodníků doběhlých po limitu odečítalo jen 1 bod za doběh o méně než minutu později, u žen bylo takových jen 15 %, ostatní měly větší ztrátu. A ještě víc vypovídající je procento ze všech závodníků, kterým po odečtení trestných bodů nezbyly body žádné: Takto dopadlo 11 % mužů, ale žen s tímto výsledkem je dokonce 30 %.

Letošní SMIK byl ve znamení úspěchu mladých závodníků, jejich dominance se také projevila více mezi ženami, kde na prvních pěti místech jsou jen juniorka, dorostenky i žákyně. A stejně jako před třemi lety ve stejném prostoru, jméno vítězky je velkým překvapením. Věra Peterová z Dobrušky skončila v minulosti nejlépe ve čtvrté desítce, tentokrát však posbírala 24 bodů, do cíle doběhla včas, a to znamenalo vítězství. O bod méně získala druhá Petra Aschermannová z Kamenice, věkem ještě žákyně, stejně jako Michaela Chmelařová (SHK) a Lucie Mezníková (LBE) na 3. a 4. místě - ty závod absolvovaly společně a o pořadí rozhodl až závěrečný finiš. Na 23 bodů se po odečtení jednoho trestného dostala i Dana Jiříková (TAP), na velké bedně se umístila s 22 body ještě Hana Křístková (EKP).

Cílem proběhlo 184 závodníků (předem přihlášeno jich bylo po odhláškách z důvodu nemoci 207). To je nejnižší účast za posledních 5 let, nicméně protože naším cílem není maximalizace zisku, příjmů ani účastníků, nijak zvlášť nám to nevadí. Nižší účast připisujeme hlavně počasí - závodilo se za zatažené oblohy a teplot okolo nuly, důležitější ale je spíš to, že tolik sněhu v první polovině listopadu nebylo v Čechách minimálně čtvrt století (alespoň dle MF Dnes). Copak v závodním prostoru, tam byl jenom poprašek, ale množství potenciálních účastníků dalo přednost lyžování na horách.

Po závodě proběhlo vyhlášení výsledků, vyhlášeno bylo prvních 6 v každé kategorii. Ceny věnovala společnost SPORT ARSENAL (cyklistické lahve a brašny), ostatními cenami přispěli pořadatelé a příznivci SMIKu. Letos se nám výsledky podařilo vyhlásit s jednou menší chybou - při snaze stihnout vyhlášení co nejrychleji jsme špatně sečetli body Oldy Janečka a ačkoli se sám bránil, vyhlásili jsme ho na 5. místě. Tímto se tedy omlouváme především Tomáši Landovskému, na kterého v předběžných výsledcích zbývala 7. příčka namísto správné 6., a proto jsme ho nevyhlásili.

Hned po závodě se na internetu objevilo několik ohlasů na závod - na stránkách Lokomotivy Beroun a SK Kamenice. Za povšimnutí stojí i dřívější články na webu OK99 Hradec Králové - Aleš Balcar a Ondřej Veselý pořádali před týdnem závod ve SMIKu v rámci oddílového zakončení sezóny a nový mistr světa Pavel Justa jim pomáhal s přenášením kontrol. Dle výsledků se to ukázalo jako dobrý trénink. Nově se objevil i článek na stránkách KOB Dobruška (včetně mapy s postupy Tomáše Leštínského) a také na stránkách Katky Labašové (také včetně mapy s postupy)

Výsledky

Kompletní výsledky
Mapa závodu se zakreslenými postupy Věry Peterové a Dušana Lebedy (soubor má 350 kB).
Jízdní řád kontrol - v grafické podobě včetně popisů kontrol

Rozbor postupů

V kategorii žen rozhodně nerozhodovala rychlost, ale vhodná volba trasy a včasný návrat do cíle. Komentář vítězky Věrky Peterové mluví za vše: "Zavod jsem sla naprosto na pohodu, protoze me vubec nenapadlo, ze mi jde o bednu:-)".

Věra Peterová (DOB), 24 bodů, čas 59:30, 1. místo v kat. D, naběhala 9 km (dle měření v Ocadu), postupy jsou také zakresleny v mapě
start - 33A - 37A (7:45) - 43A (16:30) - 45B - 46A - 44B (26:00) - 48B (cca 31:30...nejdriv jsem ji hledala okolo 29:30 na Acku, ale pak mi doslo, ze jsem se prekoukla v jizdnim radu a uz tam davno neni:-) - 38C (34:30) - 41C (38:30) - 49C (41:30) - 35C (51:30) - cíl

Zajímavé jsou i postupy Katky Labašové (zakreslené v mapě i s mezičasy na jejím webu) - v závodě rozběhnutém s šancí minimálně na medaili ji však znemožnilo pokračovat bolavé koleno.

Naprostá většina úspěšných závodníků v kategorii mužů zvolila obdobnou koncepci postupu. Po startu zamířili za železnici východním podchodem, v různém pořadí oběhli kontroly na severovýchodě a zamířili na západ ke kontrolám 49 a 41C. Právě tam se seběhla při čekání na její příjezd v čase 36 skupina závodníků, která si pak rozdělila prvních 6 míst. Zbytek závodu absolvovali v rychlém tempu společně, s nimi běžel z favoritů ještě Olda Janeček, který měl však o jednu kontrolu méně. V první části závodu volili různé postupy (např. Pavel Justa běžel s dalšími závodníky z Hradce Ondřejem Veselým a Lukášem Chmelařem, Dušan Lebeda i Olda Janeček šli sami). S první částí trati si nejrychleji poradili Ondra a Ctibor Syslovi, ti stihli kontrolu 49 ještě na pozici A. Případné čekání na 41C by však rozdíly smazalo, navíc se rozhodli na kontrolu nečekat a zvolili jiný postup, který znamenal doběh do cíle o téměř 2 minuty později. Asi diametrálně odlišný postup se ziskem také 33 bodů a ztrátou jen zhruba jedné a půl minuty na vítěze pak běžel Aleš Balcar - snad se nám podaří jeho postup získat.

Pavel Justa (PHK), 33 bodů, čas 58:03, 1. místo, společně s ním běželi i Ondřej Veselý (3.) a Lukáš Chmelař (4.)
37A - 45A - 43A - 46A - 47B - 44B - 38B - 48A - 49B - 41C (čekání do 36) - 35C - 36C - 42C - 34C - 40C (čekání půl minuty do 53) - 31C - cíl

Dušan Lebeda (EKP), 33 bodů, čas 58:10, 2. místo, naběhal 11,65 km (dle měření v Ocadu), postupy jsou také zakresleny v mapě
37A - 45A - 44A - 47A (cca 13:10) 43A - 46A - (omylem na 44B) - 38B - 48A - 49B (čekání cca 1 minuta do 33) - 41C (čekání cca 1 minuta do 36) - 35C - 36C - 42C - 34C - 40C (čekání půl minuty do 53) - 31C - cíl

Ondřej Sysel (PGP), 33 bodů, čas 59:57, 9. místo, naběhal dle svého měření 12.2 km (společně s ním běžel i Ctibor Sysel - 8.místo, čas 59:54)
37A (5:20) - 47A - 44A - 43A - 45B (14:50-16:00) - 46A - 38B - 48A - 49A (30:10) - 35C - 36C - 42C - 34C (43:40) - 33C - 32C - 40C - 31C - cíl
Komentář Ondry Sysla: Cestou na 37A to chtělo vzít ještě 33A, to by rozhodlo a překvapivě si toho nikdo nevšiml. Za 37A jsme hned udělali asi minutovou chybu tím, že jsme nejdřív běželi směrem na 45A a pak si to rozmysleli a šli na 47A. Na 49A jsme neměli rozmyšlený co dál, tak jsme vyběhli směrem k 41C, nakonec se však rozhodli pro 35C (ztráta asi 2min). Pak jsme teprve rozmysleli zbylý postupy. Nakonec se ukázalo jako výhodnější čekat na příjezd 41C a vynechat 33C a 32C, rozdíl 1,2km v délce byl značný (to jsme samozřejmě při závodě netušili). Nakonec to byl i docela fofr do cíle:-)

Aleš Balcar (PHK), 33 bodů, čas 59:36, 7. místo, dle měření Ocadem tento postup vychází na cca 12 km
39A - 42A - 49A - 38B - 47B (20:30) - 43B (22:00) - 45B (24:50) - 46A - 44B - 48B - 41C (cca 38-39) - 35C - 33C - 32C - 40C (54:00) - 31C - cíl
Komentář Aleše Balcara: Když jsem na startu přemejšlel kudy, tak jsem toho moc nevymyslel a vyrazil jsem na 39A. Pak jsem plynule běžel na druhou stranu trati a přemejšlel za běhu co dál. Vzal jsem 42A. Pak 49A a pak jsem pelášil až na 38B a 47B, cestou jsem si rozmyslel další postupy a zjistil jsem že budu muset bejt rychlej. Myslel jsem, že oběhnu jedním velkým okruhem všechny kontroly za tratí a zakončim to 37 a 45C, ze který budu muset hodně spěchat přes 34C, 40C, 31C. Smělý plán, který počítal jen s vynecháním kontrol 32 a 33. Teď k pravé skutečnosti. V čase 20:30 jsem orazil 47B a pak ve 22 43B. Najednou koukám, že možná stíhám 45B a tak jsem to zkusil a ve 24:50 jsem ji razil. Pak beru 46A a pokračuju přes 44B a 48B na 41C, kam přibíhám asi tak ve 38-39 a zjišťuju, že to nestíhám... Tak jsem zvolil náhradní variantu a běžel jsem na 35C, 33C a 32C, a koukám, že bych to ještě možná stih přes 40C. Tim pro mě začal úprk. 40C razím bohužel až v 54 a tudíž vedoucí skupinu jen vidím z dálky... Pak přes 31C a do cíle. Letos poprvé celé bez čekačky a odpočinku, což mě dost zničilo. Ale bylo to moc pěkný.

Svůj rozbor postupů a zároveň zamyšlení, jak získat více než 33 bodů, nabízí jako již tradičně Olda Janeček (link na text v necenzurované podobě níže), který při závodě přehlédl kontrolu 38 a tato chyba pro něj znamenala pád na 10. místo. V podstatě se shodují s Ondrou Syslem, klíčem k vítězství "by bývalo bylo" sebrání kontroly 33A hned po startu cestou na 37A. Přesně tak totiž běžela i Věrka Peterová a kontrolu 37A stihla bez problémů. Z osmi 33bodových mužů to však neudělal nikdo.

34 bodů šlo tedy získat relativně bez problémů (podíváme-li se na trať doma od stolu). Dalo se však získat více, třeba i plný počet bodů? Ani z pohledu stavitele to v tuto chvíli nedokážu říct, zda taková varianta alespoň teoeticky existuje. Musel bych si pořádně prohlídnout mezičasy závodníků k tomu, abych dokázal posoudit reálnost některých extrémních variant.

Zhodnocení ze strany stavitele

Mým cílem bylo postavit závod, kde již od začátku vyrazí závodníci různými směry, u kontrol nebudou muset stát ve frontách na oražení a vítěz zvládne oběhnout vše pouze v případě, kdy mu vše vyjde – zvolí správný postup, nebude váhat s volbou trasy a nebo chybovat na dohledávkách, a poběží patřičně rychle. Vše se snad podařilo, jen sebrat všechny kontroly bylo ještě složitější. Už před závodem jsem o takovém výsledku prohlašoval (samozřejmě ne před startujícími), že „všechno by oběhl tak možná Sádlo a to asi tak na 10 %“. Nakonec to bylo asi ještě těžší.

Že nejlepším závodníkům budou chybět zhruba 4 body, jsem tak nějak předpokládal, a myslím, že všichni, co získali 33 bodů, běželi opravdu dobře. Koncepce postupu, kterou zvolila většina závodníků s 33 body, byla asi nejjednodušší variantou, jak dosáhnout tohoto součtu, a svádělo k ní umístění některých kontrol, kterého si závodník na startu může všimnout. Především to, že tříbodové kontroly ze severovýchodní části mapy 45 a 47 byly po čase 22 resp. 25 pak už těžko dostupné.

Až po prostudování skutečných mezičasů závodníků a změření postupů v Ocadu dokážu popsat varianty, které by znamenaly zisk 36 nebo dokonce 37 bodů. Nicméně jsou velmi rizikové, počítají s vynikající běžeckou úrovní závodníka a bezchybným výkonem bez váhání. Což s přihlédnutím k tomu, že závodník má na naplánování základní myšlenky postupu 5 minut a zbytek dolaďuje během závodu, posouvá tyto varianty do úrovně teorie.

První vychází ze skutečně běžených postupů a už ji trochu nastínil Olda Janeček. Začne se tak, jak běžel Dušan Lebeda – 37A, 45A, 44A, 47A, 43A, 46A. Tam mohl být Dušan chvíli po čase 17. Nyní je důležitá kontrola 39B (za tratí do času 34, tu takto nikdo nebral), ale také 42 a 36 – aby bylo možné se vracet zpátky k cíli západním podchodem pod tratí a nikoliv východním. Pokračujeme tedy přes 48A na 42B – to je první kritický bod, mizí v čase 27 a od startu je vzdálena 5,61 km po postupech měřených vzdušnou čarou. Když se stihne tato, jsou už následující kontroly 36B (do 32) a 39B (do 34) v pohodě. Pak je nejlepší pokračovat na 49B – do času 39, ta je 7,64 km od startu (tj. kdo stihne 42B a úplně při tom nezhyne, stíhá pravděpodobně i teď). Ze 49B míříme na 41C a pak na 38C. Tím máme celou oblast za tratí posbíranou kromě 35C, kterou bereme cestou zpátky. Nemělo cenu ji shánět dříve, tehdy by to znamenalo čekání, zatímco teď je na ideálním postupu. Zbývají kontroly na straně od trati směrem k Újezdu. 33C a 32C jsou na cestě směrem ke 40C, 31C pak na postupu do cíle. Tato varianta je dlouhá 11,9 km, chybí 1 bod za kontrolu 34, neobsahuje žádné čekání a počítá s rychlostním průměrem 5,04 min/km. To není pro výborné běžce na Vídrholci nic nereálného, např. v roce 2006 tam běžel vítěz PŽ 4,9 min/km. Kdo dokáže běžet ještě rychleji (4,76 min/km a lépe), může mezi 32C a 40C zařadit ještě 34C. Pak uběhne vzdušnou čarou 12,6 km a bude mít plný počet bodů, pokud to tedy přežije...

Plný počet bodů se dá získat i jednou výrazně kratší variantou – má jen 9,52 km! Má však dva zásadní háčky – na první pohled není vůbec viditelná, a hlavně počítá s extrémně rychlým závěrem: Poslední 3 km za 13 minut, to znamená průměr 4,33 min/km a přitom razit navíc ještě 5 kontrol. Pekelné tempo, ale před 3 lety šel Sádlo závěr ještě rychleji – 4,1 min na km. Jenže tehdy to bylo jen 1100 metrů, les v těch místech byl asi o něco málo rovinatější a průběžnější, a hlavně si před tím mohl pár minut odpočinout. Tady závěru předcházel místo odpočinku další téměř dvoukilometrový úsek „jen“ rychlostí 5,78 min/km. Začátek je pak ale pohodový, v první části před přeběhnutím za trať nabízí prostor pro promyšlení rychlého závěru. Začne se na 34A, následuje 40A a to klidně pěšky, protože se pak stejně čeká na 31B. Za trať pokračujeme přes 33A a 39B. Po proběhnutí tunelem bereme 36B, 35B a 42B, pak přicházejí úseky s čekáním – na 49B a 41C, která přijíždí ve 36. Zde to začíná být zajímavé – další úsek dlouhý 1,9 km vyžaduje tempo pod 5,78 min/km – čím rychlejší, tím více času na vydýchání před vražedným závěrem – trasa vede přes 38C, 48C a 46C na 44C, která přijíždí ve 47. Následují již zmiňované 3 km, na něž je jen 13 min – cestou do cíle se berou 47C, 43C, 37C, 45C a 32C. Počet trestných bodů v cíli by určovala fyzická kondice, já jako průměrný běžec bych se asi nevešel pod 6, ale excelentní běžci by třeba vyvázli i bez penalizace.

Postupy a zamyšlení Oldy Janečka

Jasne, kdekdo po hodine stravene na gauci nad mapou mozna prijde s resenim, jak ziskat treba 35 bodu. Mne vsak hned v cili bylo jasne, ze jsem zavod mohl absolvovat s jen 3 chybejicimi body, jen si behem nej vsimnout par veci, nebo jinak receno, neudelat nejmin dve BLBOSTI...

Nejprv co jsem tam vlastne provadel:

Na startu to byl jeden velky zmatek. Spousta kontrol a pritom zadna zjevna varianta kam nejdriv jako treba loni. Takze v okamziku startu jsem mel rozmyslenych prvnich asi 5 kontrol a vubec jsem nevedel jestli to tak je optimalni:

Prvnotnim cilem bylo stihnout 37A (do 8) a 45A (do 11). Takze po ceste k vychodu a na druhe krizovatce vlevo k podchodu (resp. strihnout to tam lesem). Je mi divny, ze se mnou nebezi nikdo z "favoritu". Ale na krizovatce pred podchodem zleva pribiha obrovske stado - takze jen jina volba cest. Tady mi dochazi, ze se to melo jit zleva a zastavit se na 33A - tohle je slabsi misto me teorie "jak hrave ziskat 34 bodu" - i kdyz by odbocka na 33A stala tak 20 az 30s, nevim jestli bych to risk, zaviracky kontrol na severovychode byly dost ostre. Kazdopadne bylo zjevne, ze balik se kterym jsem se tu potkal ji nebral, protoze to by tu nebyli 10s prede mnou, ale 15s za mnou. 37A beru s luxusni rezervou - casy si nepamatuju, ale mohlo byt snad neco jako 6. Pak na 45A - opet jsem tam prekvapive brzo (9:30??), takze nasazuju variantu pro tento pripad, oddeluji se od baliku a mirim na 47A (do 14). Jenze jsem se zasekal v hustnicich cestou, nabehl na spatnou cestu, tim ztratil klicove desitky sekund... uz nemelo smysl ji pokouset, budu rad, kdyz stihnu 44A (do 16) a 43A (do 17). To se s rezervou desitek sekund dari, jenze prichazi trest za predchozi chybu - misto rovnou na 46A se musim vratit pro 47, kterou uz bych pak nesehnal (B 18 - 22, C az od 46). To mohlo stat tak 3 az 4 minuty, cim min casu, tim vic sil... 46A je v pohode (do 29, jsem tam tesne pred 22). Tak a ted uprkem prk na 48A - moc neverim tomu, ze ji stihnu, spatne si totiz myslim, ze na to mam jen 4 minuty (do 26). Kdyz mi na hodinkach naskakuje 26, jsem asi 40m od ni, prechazim do chuze protoze jsem do tedka lital sem tam a mam 3 minuty nez bude prenesena do nedaleke pozice B... jenze ji nikdo neodnasi - aha, je tam az do 28, cili v pohode stiham! Dal je to celkem jasne - 49B razim asi pul minuty po otevreni, na 41C pul minuty cekam (do 39). Zbytek uz je celkem jasny - 35C, 36C, 42C, 34C, 40C (pul minuty cekani do 53), 31C, cil - myslim necelych 59 minut, nezmack jsem v cili stopky.

Uz od chyby na 47A cca. v case 12 jsem smireny s tim, ze to nebude moc dobry zavod, v cili spousta lidi tvrdi za jim chybi 4 body, mne chybi 6 (myslim, ze jsem opravdu byl vyhlasen nepravem - na 38 jsem urcite nebyl) a zaroven je mi jasne, ze to slo v pohode zvladnout tak, aby chybely 3 - a to 1 za 33A branou hned na zacatku - jak uz jsem napsal, nevim jestli bych si trouf, ale v okamziku, kdybych bezel okolo a videl cas pod 4 minuty (za pulkou postupu na 37A) asi jo. Nadruhou stranu, tohle muze rict spousta lidi. Je to hold o sebeduvere a risku ve spravnou chvili. 37A i 45A bych stihl, pak bych se nehnal pro 47A ale rovnou na 44A a 43A a pokud bych neudelal tu chybu, co jsem na 47A udelal, byl bych na nich asi dokonce driv nez jsem ve skutecnosti byl. Nasledoval by odskok pro 47B a pak na 46A (musel bych mit hodne casu, abych je moh vzit v opacnem poradi - na 43A byt pred 16). Nacez bych nesmel udelat druhou a hned DVOJNASOBNOU BLBOST, a to ze jsem si o 2 minuty spletl zaviracku 48A a patrne v tom spechu zcela prehlidl kontrolu 38 (kde ze je jsem si uvedomil az cca v case 44 na kontrole 42C kdyz jsem daval dohromady co mi vsechno chybi a co jeste pujde sebrat). Vzhledem k tomu, ze jsem ve 26:10 byl na 48A, stihnout do 25 38B a pak do 28 48A by nemel byt problem, tim spis s nekolika desitkami sekund k dobru nebyt chyby na 47A. Zbytek uz by byl cely stejny, mozna bych byl o pul minuty pozdeji v cili (odbocka na 38B, ale cca. po pul minute jsem pak na dvou kontrolach cekal). Chybela by 39 a 32... Moznost ziskat 33 bodu jako "spousta ostatnich" jsem patrne mel jeste v case 36 na 41C - kdybych si uvedomil ze to na 35C musim vzit pres 38C. Zdrzeni by bylo do minuty a tedy cil bych v pohode stihl.

Pozdeji po zavode me napadla jeste jedna varianta, jak by se to byvalo dalo udelat kdybych chybu na 47A neudelal, stih ji a tim usetril ty 3 az 4 minuty navratu ze 43A pro 47B. To uz se ale znacne posouvam do roviny spekulaci - sice by me ta varianta asi napadla (vedel jsem, ze na jizni strane trati tesne za zapadnim podchodem je "nejaka jinak tezko dostupna kontrola"), ale nevim jak bych ji v realu stihal:

Rekneme, ze bych ve 14 bral 47A, 15:30 44A a v 17 43A (asi by to slo jeste o par sekund rychleji). Pak bych cca. ve 25 bral 48A (pres 46A a 45B) a mohl zvazovat "ulet" pro 39B - je to po ceste, dalo by se tam byt tak ve 31 a jeste cestou vzit 36B. Nasleduje 35C (32), a 49B asi tesne pred zavrenim ve 39. Nicmene i kdybych ji stihl, a pritom ne vyrazne rychleji, dostavam se do silneho casoveho presu, protoze 41C bych bral lehce po 40 a i kdyz bych na 42C nemusel lesem pres 35 a 36 ale po ceste, stejne bych na ni byl tak o 3 minuty pozdeji nez jsem byl a mel opravdu co delat stihnout cil pres 40C, i kdyz bych vypustil 34C nebo 31C. V takovem pripade by chybely 3 jednobodovky (32, 33 a jedna z dvojice 31, 34)... ale mohlo by byt rychlejsi ze 34C vzit 33C a 32C - 40C a 31C (kterou bych stejne musel vynechat) tam nechat - bodove by vyslo na stejno (34 bodu) a bylo by snad o trochu rychlejsi. Ale jak rikam, to uz jsou spekulace, spekulace, hlavne o bezecke forme, jak tak na to koukam je to vlastne varianta od startu do cile bez jedineho cekani s asi trema (vcetna cile) ostrymi zavirackami a to je fakt teorie.

Hledani variant za vic nez 34 bodu anebo vyrazne rychlejsich (v cili pred 58) rad prenecham jinym ;-)